BRAMBORY

5. března 2010 v 11:53 |  BRAMBORY
Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde je Indiáni v Andách pěstují již přibližně 5000 let a v průběhu

generací se jim podařilo snížit jejich hořkou chuť a toxicitu. Primitivní odrůdy brambor se tam staly jednou z hlavních plodin asi ve 3. století. Před ovládnutím Španělskem bylo pěstování brambor omezeno na oblast And od Kolumbie po severní Argentinu a Chile. Přesné stanovení doby a způsobu rozšíření brambor do Evropy je stále předmětem diskusí, pravděpodobně však byly nejdříve (jako okrasná rostlina!) přivezeny do Španělska z Kolumbie nebo Peru a nezávisle do Anglie v druhé polovině 16. století. Trvalo téměř 200 let než Evropané poznali hodnotu bramborové hlízy jako potraviny a začali ji pěstovat jako polní kulturu.
V Čechách se brambory uplatnily až v polovině 18.století jako hlavní potrava chudých lidí. Vyřešily do té doby závažný problém hladomoru a rychle se přicházelo i na další způsoby jejich využití nahradily žito v lihovarech a začaly vznikat první škrobárny.
V současné době se plocha brambor, pěstovaných v České republice, pohybuje na úrovni 44 tisíc hektarů - z toho 3,7 tisíc ha sadby a cca 5 tisíc ha je určeno pro výrobu škrobu.
*Charakteristika*
Brambory jsou zařazeny do botanické čeledi lilkovitých, stejné jako rajčata, lilek, tabák a rulík. Vyznačují se charakteristickým zdužnatělým stonkem, hlízou, která tvoří jedlou část rostliny. Rostlina ho používá jako zásobník škrobu, bílkovin a ostatních zásobních a stavebních látek. Hlíza slouží zároveň k vegetativnímu rozmnožování.
Plody brambor jsou zelené bobule, které obsahují jedovatý alkaloid solanin. ( Ten je obsažen jen v nepatrném množství v hlízách 7 mg na 100 g). V případě, že brambory zezelenají (účinkem denního světla), může se množství toxických látek až pětkrát zvýšit. Nekonzumovat! Odhadnutá smrtelná dávka alkaloidu solaninu pro člověka se pohybuje mezi 400 a 500 mg.
*Výsadba*
Základní pracovní operací v procesu pěstování brambor je výsadba. Výrazně ovlivňuje výnosy hlíz a určuje počet rostlin na hektar. Lze tím regulovat délku vegetace, velikost hlíz i ovlivňovat práci kultivačních a sklízecích strojů. Při sázení brambor je nutno brát v úvahu půdní a klimatické podmínky, úroveň hnojení a agrotechniky, užitkový směr. Hlavně ale speciální požadavky jednotlivých odrůd.
1) Před výsadbou je nutné hlízy vytřídit podle velikosti zlepšuje to vyrovnanost porostu a práci sázecích strojů. Naprosto nezbytné je odstranit i hlízy nadměrně mechanicky poškozené, případně napadené skládkovými chorobami.
2) Narašováním se hlízy probudí a vzniknou klíčky do maximální délky 0,5 cm. Může se to dít za přístupu světla nebo přímo ve tmě skladovacích prostor po dobu až tří týdnů a teplotě 8-10 °C.
3) Předklíčení probíhá po dobu až šesti týdnů při teplotě 12-16 °C. Cílem je vytvoření zelených elastických klíčků, dlouhých 1,5 až 2,5 cm.
4) Konkrétní termín výsadby volíme podle klimatických podmínek. Ty tvoří, stejně jako kvalita půdy, nejdůležitější článek výsadby. Je třeba připravit půdu tak, abychom hlízy při vysazování nezamazali. Teplota půdy by neměla být nižší než 6-8 °C.
5) Hloubka výsadby záleží na požadavcích jednotlivých odrůd (máme pro ně pěstitelské pokyny, které zašleme na požádání). Všeobecně se doporučuje, aby horní část vysázené hlízy byla v úrovni původního povrchu půdy. Pod vysazenou hlízou by mělo zůstat 4-6 cm hluboké prokypřené lůžko. Hrůbek nad hlízou je širokého, lichoběžníkového tvaru a výška nahrnutí ornice nad hlízami ideálně na hranici 13-15 cm.
6) Výnos a velikost hlíz výrazně ovlivňuje hustota porostu. Pro pěstování konzumních brambor se doporučuje 40-48 tisíc jedinců na jeden hektar. Všeobecně platí, že u odrůd raných a s nižším nasazením hlíz, volíme výsadbu hustější. U odrůd s vyšším nasazením hlíz volíme počet jedinců na 1 ha nižší.
V období vegetace je nutná řádná péče o založené porosty:
7) Plevel je třeba likvidovat předtím než brambory zakryjí řádky (klasicky převláčením síťovými branami, slepou proorávkou, druhým převláčením a další proorávkou) a samy tak budou jeho rozvoji konkurovat. Jednotlivé operace se provádějí opakovaně v rozmezí 7-10 dnů .
*Choroby a škůdci*
Virózy nejzávažnější choroby brambor. Ochrana spočívá ve výsadbě certifikované sadby (informační leták zašleme na požádání).
Plíseň bramborová nejrozšířenější houbová choroba brambor. Způsobuje vysoké ztráty na výnosu i ve skládce. Projevuje se nekrotizujícími skvrnami na špičkách listů, později i na řapících a stoncích a následným usycháním natě. Skvrny na listech jsou ohraničeny konidiofory (nosiči konidií) v podobě bělavého povlaku. Na hlízách se objeví tmavší skvrny na povrchu a rezavé hlavně při okrajích průřezu hlízy.
Přenášení je možné napadenou sadbou nebo konidiemi (výtrusy), které jsou větrem a deštěm roznášeny do značné vzdálenosti.
Vzniku a vývoji choroby napomáhá denní teplota přes 20°C a noční nad 10°C při současném deštivém počasí. Nebezpečí se zvyšuje blízkostí vodních ploch, hustým nebo zapleveleným porostem a vnímavostí odrůdy.
Hlavním škůdcem, se kterým se setkáváme v bramborách je mandelinka bramborová. Brouk, jehož žravá larva může v případě přemnožení způsobit až holožír a podstatně tak snížit výnos. Ekologicky nejlepší je ruční sběr a následná likvidace.
*Odrůdy*
Jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu, využitelnost a množství sklizených brambor.

*Vysvětlení pojmu stolní hodnota*
Každá odrůda brambor určená pro konzumní využití má geneticky danou určitou stolní hodnotu. Ta představuje souhrnné hodnocení bramborových hlíz po stránce chuťové a vzhledové, i kuchyňského upotřebení.
V konečném důsledku je vyjádřena varným typem (Tabulka č.2).Stanovuje se tzv. varnou zkouškou, při které jsou hlavními hodnocenými vlastnostmi konzistence a moučnatost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny smyslově prostřednictvím degustátorů, v průběhu odrůdových zkoušek. Varný typ může být každý rok působením pěstitelských podmínek výrazně ovlivňován. Hlavní vliv na změnu má především lokalita, projev ročníku počasí, agrotechnické zásahy a hnojení (především dusíkem).
Pro přesnější klasifikaci se uvádějí i typy přechodné, např. AB, BA, BC. První písmeno klasifikuje ten varný typ, ke kterému má blíž.
Pro snadnější orientaci při nákupu se v drobném balení pro brambory salátové používá obal zelený, pro přílohové červený, na těsta a kaše modrý.
Tabulka č. 1 �Nejrozšířenější odrůdy brambor firmy EUROPLANT
typ odrůdy
název
varný typ
Stručná charakteristika
velmi raná
Colette^
Angela
Presto
Bellarosa
BA
B

B
B
Pěkný, dlouze oválný tvar hlíz, hladká slupka. Mělká očka. lutá barva dužniny. Vysoká konzumní kvalita až do jarních měsíců.
Vzhledný tvar růžová čepička(která zmizí), dobrá chuť, žlutá dužnina. Neváže dusičnany -> má jich třikrát menší obsah než jiné odrůdy. Typ biobrambor vhodný i pro kojence.
Vzhledný tvar, dobrá chuť, žlutá dužnina
Vše jako u předchozí + červená barva slupky (mimořádně brzy velké hlízy)
raná
Marabel^*
Camilla
Nora
Belana^*
BA-B
BC
BC
A
Mimořádně atraktivní odrůda: velmi dobrá konzumní kvalita, pěkný tvar hlíz, hezká slupka. Využití pro praný konzum.
Vhodná na hranolky, lupínky a suché výrobky i na konzum
Vzhledné hlízy, dlouze oválné, žlutomasé. Vhodné na výrobu hranolků.
Vynikající salátová odrůda. Velmi vzhledné a chutné hlízy se sytě žlutou dužninou.
poloraná
Filea
Laura*^
Milva*^
Nicola
Solara*^
Bettina
Agria^*
Quarta^
Rosella^
AB
B
BA
AB
B
B
B, BC
B
B
Všechny uvedené odrůdy se dají prát, mají vyrovnanou velikost hlíz, žlutou barvu dužniny a velmi dobrou konzumní kvalitu. Nejžádanější jsou Filea, Laura, Milva, Nicola a Solara. Laura a Rosella mají červenou slupku.
polopozdní
Marena^
B
Výnosná odrůda, vhodná jak na praní, tak i na loupání
* vhodné též na sterilizaci
^ snadné loupání a stabilita při dalším zpracován,odrůdy vhodné na ekologické pěstování
Tabulka č.2 �Specifikace varných typů brambor podle zákona, vyhlášky k zákonu o potravinách
Každé balení musí být označeno varným typem a názvem odrůdy!
Varný typ
Popis
Použití
A
Pevná - lojovitá, jemná až středně jemná struktura. Velmi slabě až slabě moučnatá. Příjemně vlhká dužnina.
K přípravě salátů
K přímému konzumu jako vařené
B
Polopevné, polomoučné, s jemnou až hrubší strukturou. Příjemně vlhká až sušší dužnina
Přímý konzum jako přílohové
C
Měkké, moučnaté. S jemnou až středně hrubou strukturou. Vlhké až sušší.
Přednostně k přípravě výrobků z brambor - těsta a kaše
D
Hrubé, silně moučnaté
Silně rozvářivé hlízy -> nevhodné pro přímý konzum. EUROPLANT nenabízí.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jaroslava Zalabáková Jaroslava Zalabáková | E-mail | 7. července 2013 v 16:08 | Reagovat

Prosím o informaci když na listu brambor je rezavá skvrna. Listy pak oschnou. Děkuji.

2 Andrea Hanke Andrea Hanke | 7. dubna 2016 v 11:21 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama