Duben 2010

PĚSTOVÁNÍ PODLE MĚSÍCE

19. dubna 2010 v 21:34 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY
Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto
kedluben

čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě popsal každé zasazené semínko a rozesazenou sazeničku dnem a hodinou a pro větší možnost zjištění, zda je to úplná blbost, nebo zda na tom něco je, sázel samozřejmě v různých dnech, při různých konjunkcích, ve dny plodové, kořenové a listové. Dominantí pragmatik má tak rád submisivního idealistu, že mu knížku po prosbě okamžitě bez řečí koupil, podotkl však, že smysl to má tak maximálně pro těch osm pětek za knížku.

kedluben

Brzy na výsledky, ale tady je první mezičas, který je tak markantní, že je třeba realistu trochu pošťouchnout. Debata nad sazeničkami pak vypadá tak, že idealista vymýšlí různé varianty, jak se to mohlo stát, zda ty nebyly ve chladné části skleníku, zda neměley špatnou hlínu atd. Realista se v reakci na sazeničky ptá, kdy je ten ideální den na to sázení brambor? :-) 


Semínka kedlubny byly vysazeny všechny ve stejný den a to se bohužel neví který, protože to idealista ještě nevlastnil správnou knihu a neměl tu správnou ideu. Přesazovány do kelímků však už byly v ten který určený den a řádně popsány. Desetkrát kedluben 22.3. v kořenový den, desetkrát 26.3.v listový den a dvanáctkrát 28.3. v peringeu, dni, kdy by se nemělo dělat vů
kedluben
bec nic, natož sázet kedlubny ! Na fotce ty veliké sazeničky jsou ty ze 22.a 26.3. a jsou od sebe k nerozeznání. Ty z peringea jsou ty malé, poloviční jak ostatní. Všech 12. Mezi všemi třemi skupinami není jediná výjímka. Dvacet velikých a dvanáct malých.

PETRŽEL

10. dubna 2010 v 22:16 PETRŽEL
Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že se na jaře vysazují pěkné, nepoškozené kořeny petržele se srdíčkem.

U nás se pěstují převážně dva kultivary petržele _
petržel obecná kořenová a petržel obecná naťová
Petržel kořenová
rané odrůdy se vysévají na záhony již na podim v říjnu až listopadu, pozdní odrůdy pě
stované ve velkém na poli se vysévají co nejdříve zjara. Klíčí podle počasí zhruba za 6 týdnů.
Petržel vyžaduje hluboko zrytou půdu, aby mohl kořen dobře vrůstat do spodních vrstev. Nesnáší čerstvý hnůj. Vysévá se do řádků cca 30cm od sebe a v řádku spíše řídce - pokud je naset hustě, což je výhodné pro rozpoznání řádku po vzejití, je nutné petržel záhy protrhat.  Petrželi prospívá závlaha. Sklízí se na podzim  před příchodem mrazů.
Použití je v kuchyni jako kořenová zelenina.

Petržel listová

neboli kudrnka,
se vysévá v srpne nebo září. Do příchodu mrazů vyrostou listy, které lze sklízet i v zimě. Kadeřavá petržel není tolik náročná na hluboké zpracování půdy jako kořenová petržel.Lze jí pěstovat i v bytě v květináči. Sklízí se seřezáním listů. Lze jí s úspěchem sušit a posléze se používá jako koření, do polévek, na ozdobu, do pomazánek.

Petržel jako léčivka
Petržel obsalhuje silice, flavonidy, furanokumariny, sliz a sacharidy. Je velikým z
drojem provitaminu A a vitaminů B,C,E a minerálních látek, draslíku, hořčíku, železa, vápníu, sodíku a fosforu. List obsahuje kyselinu listovou.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.

Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení.
Obsahové látky petržele mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s  kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii. 
Semena (Petroseelini fructus) se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Kořeny (Petroselini radix) se sbírají na podzim prvního roku nebo jaře druhého roku. Při přípravě je důležité rychlé sušení suroviny, aby nedocházelo ke ztrátám silice.
Nálev ze sušené byliny se užívá nejčastěji v močopudných diuretických čajových směsích. Doporučená denní dávka je zápar připravený z jednoho gramu semen (čtyř čajových lžiček) na šálek vody. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.

zdroj obrázků: wikipedia.cz   http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starr_070112-3391_Petroselinum_crispum.jpg

MAJORÁNKA

5. dubna 2010 v 17:50 KOŘENÍ
Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu.
Je potřeba ji přiměřeně zalévat.

V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost cca 15 cm. Majoránka se postupně rozrůstá do šířky, takže dodržujeme skutečně 15 cm.

3x ročně sbíráme celou nať i s poupaty, sbíráme od července do srpna tak, že odřezáváme stonky asi 5 cm nad zemí. Lépe, než celou rostlinu je ale ustříhávat jen tenké stonky nad dřevnatou částí, které pak rychleji dorůstají.

Poté majoránku sušíme ve svazečcích na vzdušném místě. Teplota sušení nesmí překročit 40 st. C.

Majoránka obsahuje nejvíce třísloviny, silice a hořčiny.
Majoránka pomáhá vylučovat trívicí šťávy a dezinfikuje. Používá se proto jako prostředek na poruchy trávení, nadýmání, průjem, střevní koliky. Také při nemocech z nachlazení. Uvolňuje rovněž křeče hladkého svalstva, čehož využíváme k uvolnění bolestí při menstruaci. V tomto případě se používá droga 2-3 dny před menstruací. Jako kloktadlo je vhodná při zánětech dutiny ústní a v Německu se stále ještě v lékárnách míchá majoránkové máslo. Lze připravit i doma z přepuštěného másla, v němž se rozpustí hrst majoránky. Přivede se při postupném zvyšování teploty k silnému zahřátí majoránky v másle a následně se přecedí přes pláténko. Nechá se ztuhnout a používá se na mazání nosní sliznice a čela při úporné rýmě nebo rýmě dětí.

DUBEN

5. dubna 2010 v 13:30 ROK V ZAHRADĚ
Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine.
askalwnik


Skleník:
rostlinky
Malé sazeničky přesazujeme do samostatných kelímků, pikýrujeme na větší prostor v pařeništi i ve skleníku, sázíme do kelímků semena fazolí, tykví a slunečnice - protože jsme velmi vysoko a tímto velmi urychlíme jejich sklizeň.
sazenicky

Malé sazeničky pórku přesazujeme na minimálně 3cm od sebe a velmi hluboko - zároveň zaštipujeme část kořínku. Velmi hezky vyjíždějí kedlubny a vlastní
porek

semínka brokolice. SAzeničky rajčat jsou zatím velmi malinké, nespěcháme na ně, zatím nám vždy nakonec vyrostly a velmi dobře plodily. Nejsme na jihu republiky, navíc velmi vysoko, takže se musíme spokojit s pozdější sklizní teplomilných rostlin.
Velmi hezky již narostly ředkvičky a salát. Opět jsou mnohem menší, než v jižnějších a nižších oblastech, kde už leckdo ze skleníků sbírá, ovšem v nevytápěném skleníku v naší nad. výšce jsme schopni pouze této rychlosti. I za tu jsme vděční.

Pařeniště: do pařeniště jsme pod jedno okno zaseli 5 sazeniček salátové okurky. dále ještě využijeme pařeniště na přepikýrované rostlinky.
zrytyfoliovnik


Foliovník: zryté foliovníky nejprve pokryjeme plachtou, urovnáme záchona a pak do foliovníku zasadíme  malé sazeničky salátů - vždy dvě řady a jednu řadu kedluben, zelí jarního a jarního květáku. Po sklizni salátu místo něj zasadíme rajčata.
kedluben sazenicka
foliovník

Po sklizni raných košťálovin necháme místo prázdné jako prostor mezi rajčaty.  Pár rajčat jsme zasadili letos na konečné stanoviště již nyní, přestože je poměrně dost chladno, ostatní jsou ve skleníku a budou se přesazovat až v květnu či na konci dubna.

Venkovní záhony:
zryté záhony na podzim už jen kultivujeme s koňmi kultivátorem a bránami - malé zuýhony rovnáme hráběmi, ty co jsme nestihli zorat na podzim, kultivujeme nyní.Stopy v záhonech na fotce nejsou žádoucí - jsou od krávy, jež si vyšla na procházku :-)) Na venkovní záhony se nyní vysévá mrkev- jako první mrkev pozdní,mrkev karotka,která má kratší vegetační dobu, na ní  je však čas i  později. , petržel, mák, hrách, polníček, ředkvičky. Vysazuje se cibule sazečka - cca. 10cm od sebe. sázíme na záhony široké 1,4m - po pěti řádcích. Ne příliš dlouhé, raději střídáme vedle sebe více plodin a jednu plodinu opakujeme na více záhonech.
zahony

cesnek zacatek

Česnek vysazený na podzim již vylezl ze země a je cca 8cm vysoký. Úkolem v tomto období je udržet záhon be
zplevelnatý, ihned po vyjetí plevelů česneky okopat, není třeba zalévat.

Větší políčka jsou kultivována také s pomocí koní.
kk

Nejprve kultivátorem, potom bránami. Potom vyséváme ručním secím strojkem mák, hrách, mrkev, mrkev krmnou.Řádky jsou od sebe vzdálené 45cm, aby se mezi ně bez problémů vešla ruční nebo koňská plečka.  Do další části se bude vysévat kukuřice a fazole a vysazovat zbytek košťálovin.
ggg








rericha
Do toho určených keramických nádob si vysévám kadeřavou petržel a řeřichu, jenž pak bude z hrnku padat dolů - pevně věřím :-))